Česko vs. Slovensko 3. díl - Vývoj HDP

12808x přečteno

Česko a Slovensko, dvě země, které zažily léta společného vývoje, ale taky léta vzájemné rivality a to nejen hokejové na ledové ploše.V seriálu Česko vs. Slovensko nás bude zajímat hlavně ekonomické srovnání zemí. Jak si na tom stojí z hlediska základních makroekonomických ukazatelů? Která země je výkonnější? Jak si Česká a Slovenská ekonomika vedla v minulosti? A jak si povedou v budoucnosti? V novém seriálu klubu investorů si postupně zodpovíme všechny otázky. Dnešní díl je věnován vývoji HDP v ČR a SR.

Důležitým a jedním z nejvíce sledovaných ukazatelů je vývoj HDP. Vytvořil jsem graf na základě dat OECD, který obsahuje meziroční změny HDP od roku 2003.
Z grafu je jasně patrné, že do roku 2008 se česká ekonomika nacházela v růstové fázi hospodářského cyklu. Za rok 2003 – 2008 rostla česká ekonomika průměrným tempem 5,2 %.
V roce 2009 se v Česku plně projevily důsledky pádu Lehman Brothers a následné celosvětové finanční krize, kdy HDP za rok 2009 pokleslo o 4,5 %.
V grafu je vykreslen dlouhodobý průměrný růst HDP, který za sledované období činil 2,64 %. Když srovnáme dlouhodobý průměr s vývojem HDP ČR, tak můžeme říci, že se Česko po plném propuknutí finanční krize nachází v recesní mezeře, tedy pod úrovní svého potenciálního produktu, což ovlivňuje i trh práce, který se díky tomu nachází pod přirozenou mírou nezaměstnanosti.
Pro srovnání je v grafu uveden i vývoj HDP EU. Negativní vliv finanční krize se podepsal na celé unii a Česko jako proexportně orientovaná země bylo zasaženo do velké míry negativní vývojem ostatních zemí EU, hlavně Německa, které je významný exportním partnerem ČR.
Výhled do budoucna dle makroekonomické predikce ministerstva financí vypadá pro českou ekonomiku příznivěji. Na rok 2014 MFČR predikuje růst 1,4 %. HDP by mělo postupně růst a v roce 2017 bychom měli zaznamenat růst 2,5 %, což potvrzuje, že česká ekonomika se postupně, plíživým tempem dostává na úroveň potencionálního produktu a hospodářský cyklus se otáčí z recese do expanze.

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat OECD

HDP Slovenské republiky v předkrizovém období 2003 – 2008 rostlo tempem 6,9 %. Slovenská ekonomika tedy v konjunkturním období rostla o 1,7 % rychleji než ČR. Nicméně krize si vybrala daň i na ní a její HDP v roce 2009 zaznamenalo propad o 4,9  %, což je větší propad než zaznamenalo Česko. Jedním z důvodu proč Slovensko zaznamenalo v roce 2009 větší propad, než Česko je, že vstoupilo 1. ledna 2009 do eurozóny a nemělo tak možnost volit vlastní měnovou politiku a muselo nést společné náklady krize i za rozpočtově míň zodpovědné jižní země.
Dlouhodobý průměrný růst HDP Slovenska činí 4,22 %. Za sledované období tedy Slovensko zaznamenalo 1,58 % větší růst než ČR, nicméně pro něj platí to samé jako pro ČR. Zatím se vlivem krize nachází v mezeře recese, tedy pod svým potenciální produktem a pod přirozenou mírou nezaměstnanosti (trhu práce bude věnován jeden z dalších dílů).
V následujících letech by mělo Slovensko, dle predikce MFSR, také dosahovat růstu a postupně se tak dostávat na úroveň svého potenciálního produktu. V roce 2014 by mělo dosáhnout 2,3% růst a v roce 2017 dokonce 3,4% růst, takže opět vyšší růst než ČR.


 
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat OECD

V dalším díle bude naposledy probíráno HDP a to z hlediska jeho komponentů.

Předchozí díl: Česko vs. Slovensko 2. díl - HDP v absolutní a relativní podobě

Další díl: Česko vs. Slovensko 4. díl - Komponenty HDP

Líbí se Vám naše články? Podpořte nás.

Autor: