Česko vs. Slovensko 4. díl - Komponenty HDP

5196x přečteno

Česko a Slovensko, dvě země, které zažily léta společného vývoje, ale taky léta vzájemné rivality a to nejen hokejové na ledové ploše.V seriálu Česko vs. Slovensko nás bude zajímat hlavně ekonomické srovnání zemí. Jak si na tom stojí z hlediska základních makroekonomických ukazatelů? Která země je výkonnější? Jak si Česká a Slovenská ekonomika vedla v minulosti? A jak si povedou v budoucnosti? V seriálu klubu investorů si postupně zodpovíme všechny otázky. Dnešní díl je naposledy věnován vývoji HDP v ČR a SR a to konkrétně z hlediska jeho složek.

HDP je velmi komplexní ukazatel, proto ho rozdělíme z hlediska výdajové metody na spotřebu domácností, spotřebu vlády, investice a čistý export.

V tabulce je uvedeno srovnání Česka a Slovenska z hlediska poměru jednotlivých složek k HDP za rok 2013. Klíčovou složkou pro růst ekonomiky je spotřeba domácností. Spotřeba domácností na Slovensku tvoří celých 56,3 % HDP, což je značně více než v ČR. Tenhle rozdíl je do jisté míry způsoben zdaněním v ČR, kdy v Česku je souhrnná daňová kvóta ve výši 35,5 % a tím se Česko řadí na 13. místo s nejvyšší daňovou kvótou v zemích OECD. Naproti tomu Slovensko má souhrnnou daňovou kvótu 28,5 % a v rámci zemí OECD má 22. nejvyšší daňovou kvótu a prakticky se řadí na úroveň zemí jako je Švýcarsko, které má daňovou kvótu ve výši 28,2 %. I z hlediska výdajů vlády na sociální péči je na tom slovenská ekonomika lépe. ČR za rok 2013 vydala 21,8 % HDP na oblast sociální péče, Slovensko 17,9 %. V ČR je tedy celkově vyšší míra přerozdělení a právě nižší míra zdanění na Slovensku výrazně pomáhá domácí poptávce a umožňuje dynamičtější růst slovenské ekonomiky.

Struktura HDP za rok 2013

Složky HDP

Česko

Slovensko

Spotřeba domácností

48,2 %

56,3 %

Spotřeba vlády

19,2 %

17,8 %

Investice

23,1 %

18,6 %

Export - import

9,5 %

7,3 %

Zdroj: vlastní zpracování na základě ČSÚ a SSÚ

Na následujícím grafu vidíme meziroční procentuální změnu jednotlivých složek HDP v ČR. Do roku 2008 stabilně, s menšími výkyvy, rostly všechny složky HDP. Nejúspěšnější rokem byl rok 2006, kdy růst HDP dosáhl 7 %. Růst byl způsoben velkým růstem spotřeby domácností, investic a pro ČR klíčovým exportem. Po vypuknutí krize v roce 2009 všechny složky HDP, až na vládní výdaje, zaznamenaly strmý propad. Největší propad v hodnotě 20,2 % zaznamenaly investice. Tenhle negativní fakt ovlivnil českou ekonomiku nejvíce. Firmy neuskutečňovaly nové investice, rušily se investice, které již byly naplánované, zahraniční investoři stahovali kapitál a to všechno dále působilo na trh práce, kdy rostla nezaměstnanost a lidé tím pádem poptávali méně zboží.

Od roku 2010 vláda začala praktikovat „zodpovědnou fiskální politiku“ a v krizovém období, tak ekonomice uštědřila další negativní šok v podobě snížení vládních investic, který se zpožděním projevoval v roce 2012 a 2013 v podobě poklesu HDP. Ovšem je nutné poznamenat, že i když vláda snižovala vládní výdaje, tak celkové zadlužení pořád stále rostlo. Ze zpětného pohledu můžeme říct, že snižování výdajů v období krize nebylo potřeba, české ekonomice to nepomohlo, vláda spíše měla zefektivnit státní správu a ušetřené peníze lépe investovat. Celkový prospěch pro ekonomiku by po sléze byl daleko větší.

Zdroj: vlastní zpracování na základě OECD a MFČR

Slovenská ekonomika rostla do roku 2009 po všech stránkách výrazněji než česká ekonomika. Nevyšší nárůst HDP zaznamenala v roce 2007, kdy HDP dosáhlo 10 % růstu, tento růst byl podporován dynamickým růstem domácí poptávky, který probíhal až do roku 2008. V roce 2009 na SR taky dolehla krize, ovšem slovenská vláda zvolila poněkud jinou strategii než česká vláda. Zatímco většina vlád v zemích EU nastolila politiku rozpočtově zodpovědnosti, škrkala ve výdajích a dále tak prohlubovala krizi, Slovensko v roce 2009 zvýšilo vládní výdaje o 6,1 % a vydalo se tak cestou většího deficitu, což se pozitivně projevilo v letech 2010 – 2013 v podobě růstu HDP. I když růst nebyl příliš výrazný, pořád na tom Slovensko bylo lépe než Česko, které v roce 2012 a 2013 zaznamenalo propad.

Vývoj růstu slovenského HDP po roce 2009 měl samozřejmě i pozitivní psychologický efekt, pokud firmy a domácnosti mají důvěru v ekonomiku, tak se nebojí utrácet.

Zdroj: vlastní zpracování na základě MFSR

Líbí se Vám naše články? Podpořte nás.

Předchozí díl: Česko vs. Slovensko 3. díl - Vývoj HDP

Další díl: Česko vs. Slovensko 5. díl - Veřejné finance a státní rozpočet

Autor: