Globální slabost dolaru samozřejmě nepřišla samo sebou a úzce souvisí s tím, že očekávání ohledně růstu úrokový sazeb (opět pokolikáté už) klesají a v tuto chvíli tržní sázka na to, že Fed v červnu zvýší sazby, činí již jen 14 % a trh prakticky nepočítá s tím, že by americká centrální banka zvýšila úrokové sazby před listopadovými prezidentskými volbami. Pravda sice je, že peněžní trh nikdy tak optimistický ohledně toho, že Fed bude letos rychle zvyšovat úroky, nebyl, ale analytický konsensus včetně mediánového názoru samotných amerických centrálních bankéřů ještě na počátku tohoto roku hovořil o tom, že letos se dočkáme celkem čtyř zvýšení úrokových sazeb - co kvartál to 25 bazických bodů navíc. Jak se mohlo stát, že se tato pro dolar býčí očekávání během čtyř měsíců rozplynula jak pára nad hrncem?

Náznak vysvětlení poskytuje například včerejší index podnikatelské nálady z amerického průmyslu ISM. Ten se v dubnu opět lehce snížil a nebezpečně se přiblížil hodnotě 50,0 bodů - tedy hranici, která odděluje kontrakci od konjunktury. Slabé výkony amerického průmyslu jsou přitom dány nejenom tím, že hospodářský cyklus má už hodně za sebou, ale především recesí, ve které se ocitl těžební průmysl (především těžba ropy), poté co ceny spadly až pod 30 USD za barel. Jak se zpětně ukazuje, tato část amerického průmyslu byla na nabídkové straně dost silně poškozena, takže tomuto odvětví nestačí ani o 50 či 70 % vyšší ceny ropy, aby jeho motor opět začal pracovat rychleji a hlavně začal i více investovat (do těžby).

Nicméně ještě než definitivně hodíme v otázce letošního zvyšován úroků flintu do žita, tak si přece jenom počkejme na středu a hlavně pátek na zveřejněné statistiky z amerického trhu práce. Ty podle nás nemusí vykreslit tak smutný obrázek o americké ekonomice jako minulý čtvrtek zveřejněný HDP (za první kvartál) či včerejší ISM. Navíc půjde o první tvrdé makroekonomické číslo z druhého kvartálu, které může snadno změnit sentiment a potenciálně i hodit záchranné laso strádajícímu dolaru.

Region

Nijak povzbudivé zprávy včera nepřišly z průzkumů mezi středoevropskými podnikateli. Nálada v průmyslu poměrně prudce poklesla jak v Česku, tak i v Polsku. Oba indexy sice zůstávají nad klíčovou hranicí 50 bodů, české PMI v průmyslu ale spadly na nejnižší úroveň od prosince 2008, zatímco polské zaznamenaly jeden z nejprudších meziměsíčních propadů od roku 2008. Horší polské a české PMI kontrastovaly s pozitivní revizí podnikatelských nálad v eurozóně. Zatím tedy z horších výsledků neděláme velké závěry a počkáme si, zda květen nepřinese obrat k lepšímu. V Česku mezitím vláda zahlásila nejlepší hospodaření (za měsíc leden až duben) od roku 1993. To jde primárně na vrub rychle rostoucím daňovým příjmům, které jsou díky růstu ekonomiky meziročně vyšší skoro o 7 %.

Dluhopisy

Výnosy delších dluhopisů mířily včera jak v USA, tak v eurozóně lehce vzhůru. O něco slabší čísla z amerického průmyslu nedokázala fixně úročeným papírům pomoci. Naopak rizikovým aktivům se líbila představa, že slabší čísla nehrají do not dalšímu růstu sazeb v USA. Zisky akciových trhů pak dluhopisům sebraly vítr z plachet. Výnos desetiletého německého bundu se tak opět přibližuje 0,30 %.

Komodity

Červencový kontrakt na ropu Brent včera ztratil asi 2,5 %. Na vině patrně nebyla ani tak slabší data z USA jako spíše zprávy z nabídkové strany, konkrétně o rostoucí produkci ropy na Blízkém východě. Zajímavá přitom byla i poslední měsíční data EIA (za únor), která poukázala na výrazný meziroční růst spotřeby benzínu v USA. Ta však trh víceméně ignoroval.