„Renault SAS klamal zákazníky o uskutečněných kontrolách, a především o předepsané kontrole homologace týkající se emisí znečišťujících látek,“ stojí podle francouzského listu v bezmála 40stránkové zprávě úřadu pro předcházení podvodům DGCCRF, která spadá pod ministerstvo hospodářství. Cílem strategie, kterou prý Renault využíval, bylo falšovat výsledky emisních zkoušek.

Počet vozidel, kterých by se problémy mohly týkat, přitom není zanedbatelný. Díky sporným homologacím mohlo být prodáno téměř 900 000 vozidel, za které firma utržila téměř 17 miliard eur, vyplývá z propočtů úřadu. Citovaná zpráva, které předcházelo několikatýdenní vyšetřování, je z loňského listopadu. V prosinci přistála na stole pařížské prokuratury, která v lednu zahájila předběžné vyšetřování.

Automobilka podezření odmítá. Tvrdí, že žádná z jejích služeb neporušila domácí ani evropské regule týkající se homologací vozidel. V autech se žádný „podvodný software ovlivňující antiemisní systémy“ nenachází, uvedla firma. Vyšetřujícím soudcům to chce nyní dokázat. Pravdivost a úplnost informací v „nevyváženém“ článku Libération vzhledem k pokračujícímu vyšetřování potvrdit nemůže.

Třešničkou na dortu je to, že Renault na rozdíl od jiných velkých automobilek nezavedl systém, podle kterého je možné přenášet pravomoci na generální ředitele, píše také Libération. To znamená, že pokud by se hledání viníků opravdu rozběhlo, stojí v první linii CEO automobilové skupiny Carlos Ghosn.

Akcie Renault dnes v Paříži klesaly až o více než 3 procenta, čímž prohloubily pokles od začátku roku na 2,3 procenta. Skupina Groupe Renault loni zaznamenala rekord v počtu registrací (celosvětově 3,18 milionu vozidel, +13,3 %) a rekordní provozní zisk i příjmy. Vývoj titulu za poslední dva roky ukazuje spodní z následujících dvou grafů, v horním je srovnání s akciemi německého Volkswagenu v obchodním systému Xetra. 

ren

Je otázkou, zda nejnovější spekulace nevyvolávají určité déjá entendu, iluzi již slyšeného, s hořkou emisní kauzou, kterou letos třetím rokem řeší Volkswagen. Emisní aféra byla v jeho případě rozsáhlejší. Největší evropská automobilka už předloni v září přiznala, že po celém světě do zhruba 11 milionů naftových aut instalovala software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Ve Spojených státech za to musí platit mnohamiliardové pokuty a odškodné, nemluvě o dani, kterou si aféra vybrala na ceně akcií (viz výše patrný zářez v červeném grafu na konci třetího kvartálu 2015). Luxusní divize Audi nasazení nelegálního softwaru přiznala v listopadu 2015. 

Dnes němečtí vyšetřovatelé prohledali kanceláře a další prostory Audi v bavorském Ingolstadtu a v osmi dalších místech. Pro divizi to byla první razie od vypuknutí skandálu. Mnichovská prokuratura oznámila, že její vyšetřování souvisí s prodejem zhruba 80 000 vozů Audi s naftovým motorem v USA v letech 2009 až 2015. Existuje podezření, že auta byla vybavena softwarem, který umožňoval falšování emisních testů. Automobilka prý s mnichovskou prokuraturou spolupracuje.

Zdroje: Libération, Renault Group, BBG, ČTK