Igor Vida - Akvizice Citi a ZUNO

734x přečteno

Poslední přednáškou na půdě VŠE v tomto semestru nás poctil pan Igor Vida, generální ředitel a předseda představenstva Raiffeisenbank a.s. Hlavním tématem byly akvizice retailového bankovnictví Citibank a internetové banky Zuno.

Jako první přišla na řadu akvizice retailové časti Citibank, tedy banky, která byla sanována americkou vládou v krizi vyvolané krachem investiční banky Lehman Brothers. Se zásahem státu přišly i nařízení k prodeji neprofitabilních byznysů, tak se Citibank v České republice rozhodla prodat své nevynášející retailové bankovnictví. Přestože Raiffeisenbank a.s. získává měsíčně 8 tisíc nových klientů, celkové číslo je někde na 400 tisících, pro zajištění dlouhodobé profitability a stability potřebuje nabírat nové klienty ještě rychleji. Větší banka lépe ustojí období stagnace i recese. Banky obecně mají velmi vysoké fixní náklady a break even point je kolem 300 tisíc klientů. Akvizicí Raiffeisenbank a.s. získala 165 tisíc klientů, což je skokový nárůst. Organickým růstem by stejný počet klientů jistě také získali, důležité ale je, že tímto způsobem ušetřili čas. Cena klienta získaného akvizicí se moc neliší od nákladů na získání klienta organickým růstem a to kvůli tomu, že s akvizicí je spojeno riziko neúspěšné integrace a pouze 25% akvizic v konečném důsledku přinese akcionářům přidanou hodnotu. Při akvizici dbali na to, aby bylo se zaměstnanci jednáno férově, objektivně a velkoryse, na duplicitní pozice se vybral ten lepší člověk a nebylo důležité, odkud byl. Pan Vida věří, že zachováním kontinuity pro klienty i zaměstnance a dobře zvládnutým integračním procesem se akvizice dá považovat za velmi úspěšnou. U akvizic je klíčová právě integrace, která je určující pro budoucí fungování celku, vyjednat nejnižší cenu je až druhořadé. Jako důkaz úspěchu můžeme dodat, že integrace trvala kratší dobu, stála méně než se čekalo a celková návratnost investice se zkrátila z plánovaných 5 let na pouhé 3 roky a klienti dokonce využívají více služeb.

Při akvizici banky Zuno byla situace odlišná. Mateřskou společností byla Raiffeisen Bank International Group, která ji založila v prosinci 2009. Důvodem byl nedostatek likvidity a obavy o budoucnost společnosti, což bylo způsobeno vyschnutím kreditních linek na mezibankovním trhu v důsledku vyšší nedůvěry, která je rovněž pozůstatkem krachu Lehman Brothers. Byla to tak velká instituce, že skoro každá banka s nimi měla nějakou pozici a teď se nevědělo, kdo má jakou ztrátu. Situaci měla řešit jednoduchá internetová banka, která by pro celou skupinu zajistila likviditu tím, že získá depozita od klientů, kterým poskytne výhodné podmínky. Celý projekt začal na Slovensku, rozšířil se do ČR, ale další expanze se nepodařila. V Rusku byly problémy s informacemi o klientech, které musí být fyzicky přítomné na ruské půdě, na to ale nebyl systém nastavený. V Polsku dělal problémy regulátor, přestože na to neměl úplně právo kvůli jednotné evropské licenci. Maďarsko padlo s nástupem Orbána a zavedením bankovní daně. Tržní prostředí se od té doby výrazně změnilo a ocitli jsme se v době, kdy je likvidity najednou přebytek. Banka se stala ztrátovou a její matka se rozhodla činnost nějakým způsobem ukončit. Jelikož Zuno nikdo nechtěl nebo z různých důvodu nemohl koupit, rozhodla se Raiffeisenbank a.s., že ji převezme. Zavřít banku je totiž mnohem složitější než ji otevřít, klienti mohou vyžadovat různé informace o transakcích, potvrzení, je tu jednoduše velká zodpovědnost, tu ovšem převzal nový majitel. Na rozdíl od Citibank, většina klientů Zuna strategicky nezapadají, z 90 tisíc asi jen pouhých 20 tisíc. Polovina účtů ani nebyla aktivních, lidé si tam pouze úročili peníze. Nicméně i získané zkušenosti a know-how z předchozí akvizice výrazně napomohly k hladkému průběhu i této operace.

Na závěr v otázkách přišla řeč mimo jiné i na fintech a kryptoměny. Názor pana Vidy na fintech je takový, že s bankami budou pravděpodobně fungovat v symbióze, protože jakmile se nějaký projekt rozroste tak, aby se na něj podíval regulátor, dost možná skončí. Obecně těží z vysokého stupně bankovní regulace, je to ovšem konstruktivní konkurence, ale jako velkou hrozbu pro banky to pan Vida nevidí. Kryptoměny pokládá za bublinu, protože jako měna nesplňují požadavek všeobecné akceptovatelnosti.