„Neříkáme, že upřednostňujeme býky, neříkáme, že upřednostňujeme medvědy,“ řekl podle Bloombergu Wayne Gordon, výkonný ředitel pro komodity a devizové trhy ve švýcarské bankovní jedničce. „Říkáme, že lidé by z taktických důvodů (zlato) měli nakupovat někde v blízkosti 1 200 dolarů a prodávat ho zase někde kolem 1 300 dolarů, a to proto, že jsme toho názoru, že reálné sazby jsou do strany. Tudíž zvýšení nominálních sazeb bude stejnoměrně doprovázeno zrychlením inflace,“ dodává také.

Zrcadlení

V prvním čtvrtletí se cena žlutého kovu zvýšila o téměř 9 procent. Trhy měly strach z geopolitického vývoje a z prezidentování Donalda Trumpa. Pak se ale ceny vydaly dolů a v červnu si připsaly letos první měsíční pokles. V pondělí zažil drahý kov největší jednodenní pokles od loňského listopadu, zatímco akciové trhy a dluhopisové výnosy rostly díky optimistickým údajům z amerického zpracovatelského sektoru.

Následující graf ukazuje, jak se vůči sobě chovají ceny zlata na spotovém trhu a výnosy desetiletých amerických vládních dluhopisů.

Pokud bude nezaměstnanost v USA nadále klesat a Fed bude pokračovat ve zvyšování sazeb bez ohledu na inflační data, bude to pro zlato krátkodobě negativní, říká Gordon. Oproti tomu solidní poptávka po kovu a slabší produkce by společně se slabším dolarem mohly ceny zlata podpořit. Investoři by se ke zlatu mohli uchýlit ještě v jednom případě, totiž kdyby se valuace akcií začaly snižovat.

Pokud ale americký trh práce nevykáže další zlepšení a inflace nezrychlí, mohlo by zlato zafungovat jako pojistka, dodává také expert. Stejnou funkci by prý mohlo plnit, kdyby se začal zadrhávat růst světové ekonomiky.

Zdroje: Bloomberg