Malou estonskou divizí banky proteklo mezi lety 2007 až 2015 zhruba 235 miliard USD. Většinu z těchto peněz bude podle nedávného firemního oznámení nutné považovat za podezřelé transakce. List Financial Times spekuluje, že výjimkou v těchto transakcích nebylo kontroverzní zrcadlové obchodování. V roce 2013 prý pro svoje ruské klienty takto zobchodovala 8,5 miliardy EUR. Inkasovala prý 10 milionů EUR. Identitu koncových zákazníků prý dánští bankéři neznali, cituje renomovaný finanční list ze získaného sdělení.

Dánský finanční regulátor už bankovní společnosti nařídil nachystat si více finančních prostředků na případné pokuty. Postih by se mohl vyšplhat na 1,8 miliardy USD, odhaduje Jyske Bank, i když číslo by nakonec mohlo být ještě vyšší. Do kapitálového polštáře by Danske měla nacpat ještě 5 miliard dánských korun navíc, dvojnásobek současných takto počítaných prostředků.

Investorům narůstající riziko radost nedělá. Tržní hodnota společnosti je od začátku roku menší o zhruba 40 %, což ji posílá na nejhorší místo v bloombergovském indexu evropských finančních akcií. V pátek se akcie banky po zprávách FT propadly až o 11 %. Na veřejnost skandál prosákl před 8 měsíci. Výkonnost titulu za poslední rok ukazuje graf níže.

Danske už také oznámila stopku v programu zpětného odkupu akcií pro letošní rok. Skrze něj chtěla do 1. února 2018 vykoupit od akcionářů svoje cenné papíry za 10 miliard DKK, koupit jich stihla za 6,8 miliardy DKK. Na mušce vyšetřovatelů pro podezření z trestné činnosti je na domácí půdě i v Estonsku. O obviněních z praní špinavých peněz se ale uvažuje i ve Švýcarsku a v Británii. Samostatně se věcí zabývají Spojené státy.

Ukončování programu zpětného odkupu akcií znamená, že banka zvyšuje cíl poměrového ukazatele kapitálové přiměřenosti Tier 1 o 150 bazických bodů na zhruba 16 procent. To je ukazatel finančního zdraví pro regulátory, který na této jádrové úrovni čítá kmenové akcie nebo zadržené zisky. Dividendovou politiku ale podle prozatímního finančního ředitele banky Mortena Mosegaarda banka zachová.

Bobtnající skandál kolem Danske vypadá obludně, mohla by to být jenom špička ledovce v tušené evropské mašinerii takovýchto transakcí. Podle dat estonské centrální banky poskytnutých Bloombergu mohl mezi lety 2008 až 2015 Estonskem projít trojnásobek této částky z kauzy Danske, tedy něco přes 1 bilion USD v přeshraničních transakcích.

To je obří částka, už jenom když si uvědomíme, že velikost hospodářského produktu Estonska loni činila pouhých 23 miliard EUR.

Z prostředků prošlých takto Estonskem jich prý bylo 400 miliard USD ve formě dolarových transakcí. Zde už jsou nutnou podmínkou odpovídající bankovní služby a podle Bloombergu je třeba se ptát, jakou roli může hrát tento malý baltský stát v možném napomáhání odlivu ruského kapitálu.

Podle národní banky v Tallinnu ale procento toků peněz nerezidentů není možné odhadnout a sám estonský národní regulátor upozorňuje, že přeshraniční transakce a účty nerezidentů nemusejí být totéž.

Zdroje: BBG, Patria.cz, FT

Autor: Jana Knechtlová, Patria Finance