Škola investování 18: Fondy 1. část

5068x přečteno

Fond, jakožto součást investičního portfolia, je specifickou formou zhodnocování úspor. Investice do fondů se provádí na malinko jiném principu, který Vám v sérii dílů o fondech vysvětlíme.

Druhy fondů

Co vlastně rozumíme pod slovem fond? Může se jednat o označení souhrnu majetku, většinou finančního charakteru, který má konkrétní účel. V tomto případě se jedná např. o fond oprav, rezervní fond či fondy EU, které slouží k financování politik v rámci unie. Také sem můžeme zařadit podílové fondy, které poskytují mnohé bankovní instituce (viz. níže). Můžeme se však setkat i s fondem, který má právní subjektivitu. Příkladem je penzijní fond, který poskytuje penzijní připojištění, státní fondy sdružující majetek k nějakému účelu či investiční fondy. Speciálním typem je tzv. hedge fond, který téměř nepodléhá regulaci. V následujících odstavcích budou detailněji popsány jen ty fondy, kterých lze využít k investicím.
 

Podílové fondy

Podílový fond je souborem majetku, který sestává z cenných papírů a peněz, a je rozdělen na podíly.
V rámci investic si zde můžete zakoupit tzv. podílový list (dále jen PL). Jedná se o cenný papír vyjadřující podíl na majetku fondu a držitel PL, tedy investor, se nazývá podílníkem. Správu podílového fondu provádí investiční společnost, které se stará o jeho fungování.
 
Investiční společnost je zakladatel a správce fondů. Vztahuje se na ni zvláštní regulace podle zákona č. 189/2004 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech a dozoru ČNB. Její činnost kontroluje také depozitář a auditor.
 
Legislativně je podílový fond upraven v zákoně o cenných papírech a kolektivním investování. Tento typ fondu nemá právní subjektivitu a můžeme jej dělit do různých kategorií dle účelu, obsahu či jiným parametrů.
Podle obsahu sem patří fondy akciové, smíšené, dluhopisové, nemovitostní, komoditní a další. Je zřejmé, že obsahem takového fondu jsou dané investiční instrumenty, např. akcie, dluhopisy atd. Každý takový fond má své výhody a nevýhody, které jsou úzce spojeny s chováním daného instrumentu. Zde závisí především na požadavcích na výši rizika či výnosu.
 
 

Dělení podílových fondů

Podle povinností a počtu podílových listů dělíme podílové fondy na uzavřené a otevřené. Uzavřený podílový fond má omezený počet PL a není zde povinnost odkupovat podílové listy zpět od investorů. Jejich cena je určována nabídkou a poptávku. Je spravován na určitou dobu, kdy po uplynutí dané lhůty se podílový fond převede na otevřený, nebo se vyplatí podílníkům aktuální cena podílů, jenž představuje původní vklad plus zhodnocení. Otevřený podílový fond musí na žádost podílníka odkoupit vydané PL. Počet PL zde není limitován. 
 
Určitým parametrem může být i zvolená investiční strategie. Můžeme tak investovat do teritoriálně zaměřených fondů, např. evropských, asijských či amerických, sektorových fondů zaměřující se na určitý ekonomický sektor typu finance, moderní technologie. Výjimkou nejsou ani ekologické fondy či fondy “velkých hráčů”. Zde můžete investovat do renomovaných značek, jakými jsou Pepsi, Microsoft či HSBC. Neméně zajímavé jsou dividendové fondy, jejichž hlavním úkolem je poskytovat investorovi pasivní příjem v podobě dividendového výnosu akcií. Mimo těchto jsou ještě další typy dle investiční strategie, avšak zde záleží na konkrétních fondech u daných investičních společností. Investor si pak můžete vybírat, které jsou pro jeho portfolio ty nejvhodnější. 
 
Dle dostupnosti rozlišujeme fondy pro širokou veřejnost, kde mohou investovat drobní investoři s menšími objemy investic, dále jsou zde fondy pro institucionální investory, tj. korporace či orgány státní správy, a fondy kvalifikovaných investorů patřící mezi tzv. speciální fondy, které nemívají charakter veřejných nabídek a nesplňují požadavky evropského standardu, proto se řídí pouze domácí legislativou. V tom je určitá výhoda, protože zde nejsou omezení pravidly kolektivního investování a tak mají zakladatelé volné ruce při tvorbě investiční strategie.
 
Dle způsobu řízení rozlišujeme aktivně a pasivně řízené fondy a indexové fondy. V případě aktivně řízeného fondu je trh určujícím parametrem strategie. Struktura majetku fondu se tak přizpůsobuje investičním příležitostem. Zde se můžeme setkat se znatelně vyššími náklady na správu. U pasivně řízeného fondu je strategie opačná. Změny ve struktuře majetku jsou minimální, protože strategie jednoznačně zní - kup a drž. Při velkých propadech ceny jsou tyto fondy méně flexibilní. Poslední zmiňované indexové fondy se zaměřují na sledování určitého indexu např. Dow Jones apod.)
           

Výhody PF

  • Neomezená časová působnost fondu (zakládají se většinou na dobu neurčitou)
  • Profesionální správa majetku (manager fondu se stará o výběr investic a investor tak nemusí stále sledovat trh)
  • Zpětný odkup PL v případě otevřených fondů, cena je dána trhem
  • Široké spektrum aktiv (v případě propadů jednoho cenného papíru nemusí být postižena celá investice)
  • Možnost investovat do různých oblastí i produktů, přístupné i pro malé investory s omezeným jměním
 
Autor: Pavlína Ondráčková
 
 
Autor: redakce