Investiční příběh – Estonsko

29.12.2011 | Analýzy | 377x Přečteno | 0 Komentářů

Estonsko je země, která prošla od rozpadu Sovětského svazu mnohými změnami. Nás především zaujala tím, jak se dokázala vypořádat s finanční krizí 2007-2009. V roce 2011 navíc vstoupilo Estonsko do Eurozóny a začalo platit eurem.

Ekonomický růst navzdory krizím

Tato malá země  v Pobaltí dokázala překvapit posledními ekonomickými čísly. Mezikvartálně rostla ekonomika o 8,4 %, což byl nejsilnější růst ze všech evropských zemí – například v EU rostlo HDP jen o 1,7 %. Na roční bázi by mělo Estonsko také dominovat  s 3,3% meziročním růstem HDP oproti 1,6% růstem v EU.

Evropské prvenství má Estonsko také ve státním dluhu. Ten dosahuje pouze 6,6 %. Díky tomu se rating země zlepšil v průběhu roku na A+, má nyní stejný investiční stupeň jako Česká republika. Svým zadlužením splňuje pouze tato země a Lucembursko Maastrichtské kriterium zadlužení.

Estonci v roce 2011 řekli své ano vstupu do eurozony a zavedení eura. Díky tomuto nadšení pro euro se vládě podařilo prosadit i velmi nepopulární opatření jako například zkrácení platů státních zaměstnanců či zvýšení daní.

IT a moře

Od rozpadu Sovětského svazu a postupného přechodu k tržní ekonomice se Estonsku dařilo lákat high-tech a IT společnosti. Estonsko se stalo takových evropským Silicon Valley – vznikl zde například Voice-over-IP software Skype. Rozšířenost a využívání internetu je vysoko nad evropským průměrem. Lidé zde uskutečňují většinu svých plateb online. Po internetu volí též své zástupce do parlamentu. Všechny tyto faktory postupně přitahují další a další investice ze zahraničí.

 Kromě internetové velmoci se chce Estonsko více zapojit do námořní dopravy. Střednědobým politickým cílem je stát se přístavem západního Ruska.

Rizika kolem dokola

Hlavním problémem Estonska je především Rusko, respektive ruská menšina v zemi. Zhruba čtvrtina populace mluví rusky. Většina z nich sem byla poslána z Moskvy jako cíl osídlení Pobaltí. Tato nemalá menšina vykazuje nižší pracovní kvalifikaci a vyšší stupeň nezaměstnanosti – to může představovat riziko pro sociální stabilitu v zemi.

Druhým rizikem je inflace.  Ta leží nad eurozonovým průměrem (2,5 %) a dosahuje téměř 6 %. Inflace zůstane nejspíše vysoká i v nadcházejících letech, jelikož ECB musí v tuto chvíli bojovat především s nulovým až záporným ekonomickým vývojem většiny zemí Eurozóny. Zároveň se zde projevuje efekt cenového „dohánění“ západu – většina produktů a služeb je v Estonsku stále levnější než v původních zemích Eurozony. Experti nicméně odhadují, že inflace kolem 5 % je v případě Estonska v pořádku.

Jdeme investovat

Podívejme se na akciový index v Tallinn a index 50 největších evropských společností EuroStoxx50. Porovnáme-li výkonnost obou indexu od začátku roku 2009, vidíme, jak estonský index překonává EuroStoxx 50. Zatímco EuroStoxx je po 3 letech na stejných hodnotách, estonský index vydělal investorům za stejné období téměř 100 %.

Možností, jak investovat do Estonska, je několik.

1)     Nákup akcií společností na burze v Talinu
2)     Nákup certifikátu kopírující celkový index
3)     Nákup ETF za pobaltský region – zprostředkované investování přes firmy z okolí (Švédsko, Finsko, Norsko, Dánsko)

V tabulce níže shrnujeme výhody a nevýhody jednotlivých přístupů.

Investování je velmi riziková činnost.Tento článek neslouží jako investiční doporučení. Člověk by si měl být vědom všech rizik, které investování obnáší.

Zdroje: Eurostat, Bloomberg, Maerkte&Zertifikate (RBS)

Autor: Tomáš Wiesner