Martin Šíp - Kryptoměny - bublina nebo příležitost?

1738x přečteno

První přednáška Klubu investorů po prázdninové odmlce vzbudila velký zájem mezi studenty. Podíl na tomto úspěchu má však téma samotné – kryptoměny. Svědčí o tom i to, jak často je v poslední době Bitcoin skloňován ve světových médiích. Hlouběji nás s touto aktualitou přišel seznámit Martin Šíp, který se aktivně zabývá kryptoměnami od roku 2011, kdy objevil Bitcoin a nadchl se pro něj. Od roku 2014 pracuje ve startupu SatoshiLabs a své vášni se věnuje naplno.

Pan Šíp otevřel přednášku srovnáním Bitcoinu se zlatem a euforii kolem digitálních měn přirovnává ke zlaté horečce. Upozorňuje, že peer-to-peer electronic cash systém má svá pravidla, ale jak se bude vyvíjet je na trhu.

V úvodu nám představil v krátkosti historii Bitcoinu. Jeho základní kámen položil v roce 2008 Satoshi Nakamoto a představil světu kompletně navrženou decentralizovanou platební síť. Rok poté se objevila první verze klienta, a roku 2010 pan Nakamoto přerušil veškerou komunikaci a přenechal tak veškerý vývoj Bitcoinu na světovém trhu. Od té doby počet Bitcoinů na trhu vzrůstá v pravidelných časových intervalech, a bude tomu tak dokud počet jednotek této měny v oběhu nedosáhne 21 milionů. V současné době se o oficiální platební software této sítě stará skupina dobrovolníků z celého světa a tím tento mezinárodní projekt udržují v chodu.

V současnosti se Bitcoin stále vyvíjí a vytváří stále nové možnosti uvnitř takzvaných sidechainů které prakticky nemají omezení. Bitcoin lze do nich přemístit, což vytváří možnost pohybovat se v prostředích s jinými vlastnostmi a možnostmi, než má samotný Bitcoin. Je totiž možné, že jeden z těchto sidechainů může být do budoucna rovněž anonymní. Pan Šíp to považuje za jeden z příkladů, jak Bitcoin vrací úder alternativním měnám, které ho v podstatě kopírují.

Na trhu je zároveň s Bitcoinem i spousta jiných kryptoměn, které často využívají toho, že nabízí funkci, kterou Bitcoin zatím trhu nenabídl. Jeho velkou nevýhodou (pro některé skupiny lidí) je například fakt, že není anonymní. To znamená, že pokud bychom se dostaly k Bitcoinům se kterými byli provedeny nelegální obchody na Darkwebu, nikdo je od nás nebude chtít. Kryptoměny jako Monero, Zcash nebo Dash takovou anonymitu poskytují, i když ne zcela.

Mnozí se strání Bitcoinu zejména kvůli volatilitě jeho ceny. Pan Šíp však oponuje a tvrdí, že i když stále vidíme výkyvy v jeho hodnotě, Bitcoin se ustaluje. Právě tu vidí možnost, jak vydělat. Pokud bychom chtěli Bitcoin „těžit“ tak, jak to šlo na počátku jeho cesty ke slávě, pravděpodobně se nám tento počin nevyplatí. Pan Šíp tuto situaci přirovnává ke zlaté horečce – doba, kdy se „zlato“ v podobě Bitcoinu povalovalo téměř všude je nenávratně pryč. Dnes už by na našem pokusu zbohatl pouze výrobce k těžbě potřebného náčiní, v našem případě tedy výkonných počítačů. Tato investice by mohla být výhodná pouze v případě, že se jedinec rozhodne v tomto ohledu investovat ve velkém, a to v řádech stovek počítačů.  V dnešní době se tedy dle slov pana Šípa vyplatí investovat přímo do koupi Bitcoinu. Značně rozšířené jsou bankomaty na Bitcoin, ve kterých si tuto jednotku můžeme koupit, pokud bychom si to chtěli zkusit, ovšem hodláme-li investovat vyšší částky, zavítáme spíše na větší burzu.

Autor: Tomáš Reml