Komodity i přes krizi emerging ekonomik v plusu

1722x přečteno

Zatímco aktiva jako akcie ať už ve vyspělých zemích nebo na emerging market trzích v posledních týdnech zažívají zvýšenou volatilitu, tak stojí za zmínku jedna věc.

A to, jak koncem roku mnoho „guru“ předpovídalo pokračování poklesu cen komodit, tak opak je doposud pravdou. A navíc tyto reálná aktiva jsou v tomto roce doposud v pluse i za situace, kdy emerging ekonomiky jsou pak jistě jejich významnými spotřebiteli, ne-li největšími (agregátně tvoří přes 50% poptávky a v posledních letech pocházel její růst výrazně odtuď). Jistě dochází ke krizi na těchto trzích a ekonomická aktivita v Ćíně měřeno indexem nákupních manažerů v průmyslu je nyní pod 50 (HSBC verze). Pohlédněme však na vývoj indexu Dow Jones UBS Commodity index v lednu:

Situace se navíc opakuje doposud v únoru a index opět posiluje. Jak je toto možné, když se poptávka vlivem ochlazení situace na rozvíjejících se trzích musela snížit? Ještě k tomu za situace, kdy americký dolar posílil v lednu oproti váženému koši šesti hlavních světových měn (dollar index) o zhruba 1%, což je pro komoditní ceny obvykle negativní, jelikož se mnoho komodit kótuje na světovýh trzích v USD a posílení americké měny tak tyto relativně zdražuje. No ono snížení poptávky po komoditách ne tak docela a navíc trh reflektuje v poslední době to, že ceny se dostaly na takovou úroveň, která způsobuje redukci nabídky. Téměř dvojnásobné množství komodit z hlavních 24 se nachází oproti rokům 2012 a 2013  ve stavu tak zvaného backwardation, kdy ceny bližších kontraktů jsou vyšší než ty s dodávkou v budoucnu, to charakterizuje těsnou situaci na trhu. Mírný nárůst komoditního indexu v lednu byl způsoben zhodnocením cen energií, mas a drahých kovů. S ohledem na polární vlnu a nejchladnější zimu za poslední dekádu v USA rostly ceny zemního plynu a také stávky v Jižní Africe vedly k posilování ceny platiny. Zde je možné počítat s jistou korekcí po odeznění těchto faktorů (ke které již dochází). Nicméně, je potřeba si uvědomit, že očekávání pokračujícího poklesu cen komodit jsou pro tento rok značná a ceny se například u průmyslových kovů dostaly již na hranici nákladů producentů. To je patrné zejména u hliníku, kde 60% firem má problém překonat náklady těžby, u niklu to je 30% společností. Omezování produkce je tedy nasnadě. Ceny jsou pro většinu producentů nad náklady naopak u mědi nebo zinku.

Kapitolu samu o sobě pak představují komodity jako jako káva o které jsme psali nedávno v rámci předpovědi jejího růstu v tomto roce. A další velmi zajímavou komoditou, která zaznamenává podobný vývoj jako americký zemní plyn je cena mléka. Podívejme se na její vývoj na burze v Chicagu, jednak u nejbižšího aktivního kontraktu a dále jako komoditní spread vůči kontraktu na konci roku v posledních měsících, klikněte na obrázek pro zvětšení:

 

Je patrná těsná situace, ať již daná omezením nabídky, či zvýšeným růstem poptávky nebo kombinací obojího. U zmíněného mléka a mléčných výrobků se jen za minulý rok zvýšila poptávka celosvětově o téměř třetinu, zejména pak tažena Čínou, severní Afrikou a Ruskem. Trh je rovněž limitován na nabídkově straně a hlavní exportéři jsou pak omezeni na čtyři regiony jako EU, Austrálie, Nový Zéland a USA. Navíc domácí produkce se v Rusku a Číně snižuje. Například v Číně se konzumace mléka a výrobků z něho za posledních sedm let zdvojnásobila, avšak produkce rostla za tuto periodu ročně tempem jen kolem 2%. Domácí výrobci jsou velmi malí a „rozkouskovaní“ a například největší z nich Modern Diary má tržní podíl pouhých 1,3%. A jelikož se očekává, že poptávka bude v následujícíh letech pokračovat v růstu tempem 10%, tak jistě bude muset dojít ke konsolidaci průmyslu nebo zvýšení importů. V tuto chvíli je domácí produkce v Číně zhruba 30% pod úrovní domácí nabídky.

Je tedy zřejmé, že se ekonomická situace v emerging ekonomikách nezastavila ve smyslu poptávky po reálných aktivech a můžeme čekat v rámci uplatnění reforem směrem k pružnějšímu tržnímu prostředí naopak k většímu tempu růstu spotřeby komodit do budoucna. Je tedy možné, že oproti předpovědím na konci roku 2013 ohledně poklesu cen komodit a pokračování růstu cen akcií uvidíme na konci roku 2014 situaci relativně opačnou. Pakliže má platit na Wall Streetu používaní rčení: „jak v lednu, tak po celý rok“, pak je toto velmi pravděpodobné.

Autor: Martin Lembák, proinvestory.cz

Obrázek: Google

Autor: redakce